Články
Dvacet pět let Klubu Za historickou Polnou (Jan Prchal)
Psal se leden roku 1990, když našel nápad Václava Fišara z Polné založit Klub Za historickou Polnou kladnou odezvu u několika příznivců regionální historie. Ustavující schůzka se konala 2. února 1990 za přítomnosti zakládajících členů Václava Fišara, Jiřího Klusáčka, Františka Macha a Jana Prchala. Klub se stal členem Nezávislé památkové unie ČR a 19. února 1991 byl po předchozím předložení svých stanov zaregistrován Ministerstvem vnitra ČR.Po výzvě, otištěné v Polenském zpravodaji, se přihlásili další zájemci a na schůzce 21. března 1990 již klub zaregistroval třináct členů. Bylo dohodnuto zajistit stálé sezónní průvodcovství, založit archiv klubu a – jako úkol číslo jedna – zachránit zdevastovanou židovskou synagogu. Předsedou klubu byl zvolen učitel Jiří Klusáček.
Z časových důvodů není možné připomenout si veškeré aktivity klubu za dvacet pět let činnosti. Proto si připomeneme jen ty nejdůležitější. Činnost klubu se v Polné i mimo město jeví jako značně pestrá. Do povědomí obyvatel za všechny ty roky se dostala jako velmi přínosná. Přináší poučení občanům nejen z našeho města. Rozšiřuje znalosti z historie i ze života a činnosti významných obyvatel a rodáků. Členové z řad klubu napsali a vydali v různých publikacích a periodicích – i celostátního významu – stovky odborných článků, podíleli se na vydání a tisku četných publikací, z nichž mnohé napsali. Od roku 1996 vydává klub samostatný vlastivědný sborník Polensko o rozsahu přibližně sto stran ročně; od počátku vydávání byl redaktorem sborníku Jan Prchal, od roku 2011 působí jako druhý redaktor též Filip Plašil. V letech 1999–2010 převzalo vydávání sborníku nakladatelství Linda- Jan Prchal Polná, při čemž redakční rada byla tvořena členy Klubu Za historickou Polnou. Od roku 2011 je sborník opět vydáván v režii Klubu. Řada členů Klubu po léta pracuje na korekturách připravovaných publikací o historii polenského regionu.
Velkým přínosem se ukázal být neúnavný klubový sběr starých fotografií a dokumentů. Z největších souborů fotografií a negativů, které Klub digitalizoval či nechal vyvolat, se sluší jmenovat fotoarchivy Stanislava Tesky, Vladimíra Ferry nebo Jaroslava Vítka či soubor skleněných negativů z půdy hostince „Na Krajzontě“. Klub uchovává jak získané originální archiválie, tak zároveň pořizuje i kopie obtížně dostupných archiválií pro potřeby místních badatelů. Veškeré tyto fotografie a archiválie, ať již v hmotné nebo elektronické podobě, jsou smysluplně využívány na stránkách průvodců, kalendářů, bulletinů, v časopisech, sbornících a knihách nebo i na výstavách; čerpají z nich studenti, badatelé a zájemci o regionální historii, kteří se též pravidelně obracejí s odbornými dotazy na členy Klubu. V posledních letech navázal Klub zajímavou spolupráci zejména s prof. Alainem Soubigou z pařížské univerzity Sorbonne a několika kunsthistoriky a genealogy.
Návštěvníci města pozitivně hodnotí průvodcovskou činnost klubu. Za uplynulých dvacet pět let provedli zejména Jiří Klusáček, Jaromír Procházka, Filip Plašil, Ivan Prokop a Jan Prchal na tři tisíce turistů, a to číslo není vůbec nadsazené, když uvážíme, že za jeden rok prováděli po polenských památkách v průměru 120 osob. Zejména zásluhou Jaromíra Procházky byly po několik let realizovány v režii klubu i zájezdy po památkách České republiky; obnovy této tradice se v roce 2015 ujala Miluše Skočdopolová. Od roku 2011 realizuje klub též návštěvy nepříliš známých nebo hůře přístupných památek Vysočiny.
V oblasti pořádání výstav není ani možné všechny vyjmenovat. Mnohé připravil klub samostatně, jiné ve spolupráci s radnicí, muzeem nebo se samotnými vystavovateli. Připomeňme jen úspěšné a četně navštěvované výstavy obrazů Josefa Kosa, Ivo Beránka, Pavla Prchala, Jaroslava Rychlého, grafiky Františka Vacka, výstavy starých pohlednic a fotografií nebo výstavy k 300. výročí dostavby děkanského chrámu, k 100. výročí Hilsneriády, která nakonec inspirovala Židovské muzeum v Praze ke vzniku stálé výstavní expozice „Případ Leopolda Hilsnera“, nebo výstavu k 150. výročí založení pošty v Polné a další a další expozice a výstavky.
Od roku 1999 je činnost klubu každoročně podporována městem určitou finanční částkou. Klub vždy tento příspěvek náležitě využívá nejen pro svou rozvíjející se činnost, ale několikrát věnoval ze své pokladny nemalý finanční obnos na věci potřebné, z nichž má užitek opět město a jeho obyvatelé. Užší kontakt s Městem Polná zajišťují členové Klubu, kteří od roku 1990 pravidelně pracují jako členové městského zastupitelstva či komisí rady města, zabývajících se kulturou a regenerací památek.
Pozoruhodná je spolupráce s médii – rozhlasem, televizí, s redakcemi tiskovin. Opět není možné všechny aktivity vyjmenovat; lze jen připomenout, že zásadní spolupráce z celostátního hlediska byla navázána s rádiem Svobodná Evropa, Českým rozhlasem, s televizními stanicemi ČT 1 a ČT 2 a Novou, rakouskou televizní stanicí ORF a také s různými filmovými společnostmi při vzniku scénářů k dokumentárním i celovečerním filmům. Ve všech pořadech bylo prezentováno naše město.
Někteří členové se dlouhodobě zabývají přednáškovou činností, a to nejenom v Polné, ale například i v Hradci Králové, Praze, Písku, Velkém Meziříčí, Třebíči a dokonce ve Vídni.
Velmi prospěšná je rovněž spolupráce klubu s historiky, státními archivy a muzejními institucemi v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Brně, Praze, Zámrsku a Žďáru nad Sázavou a s různými dalšími institucemi v Praze, Plzni, Písku, Vysokém Mýtě, Olomouci atd. Tato činnost se opět významně podílí na propagaci, popularizaci a šíření dobrého jména našeho města. Mnozí členové po celá léta vypomáhají i polenskému muzeu – ať již při revizích fondů, jako konzultanti, průvodci, hlídači expozic při větších kulturních akcích či údržbáři. Řada členů klubu se v průběhu času objevila i mezi členy muzejní rady.
V průběhu let se mnozí členové klubu aktivně zapojili například do obnovy Pojmannovy stezky a její údržby, stavby mostků v chobotu rybníka Peklo v Březině a u židovského hřbitova, v jarním a podzimním období prováděli či stále provádí údržbu židovského hřbitova. V oblasti oprav a podpory turistiky prosadil klub zapsání některých objektů – například Kleštěru, objektů měšťanského pivovaru – do seznamu státem chráněných památek. Podařilo se rovněž zabránit demolici synagogy, která po rekonstrukci slouží jako regionální židovské muzeum a je turisty hojně navštěvována.
Nelze opomenout zřízení informačních panelů na hřbitovech sv. Barbory a sv. Kateřiny, obnovení starých litinových pump na veřejných studních v rámci jejich záchrany jako historických památek, nebo zhotovení a odhalení pamětní desky spisovateli Bohumilu Hrabalovi na objektu bývalého měšťanského pivovaru.
Jako znamenitá propagace se ukázal návrh Františka Macha – zřídit webové stránky klubu na internetu. Od jejich zpřístupnění veřejnosti 1. února 2009 web navštívilo více jak 44 500 uživatelů internetu, tj. v průměru 9 osob každý den. Na stránkách klubu je nyní zpřístupněno 2600 obrazových příloh – dobových fotografií i snímků ze současnosti. Tak bohatou nabídku fotografií a obrazových příloh nemají žádné jiné webové stránky obdobně zaměřeného spolku. V dnešní době, kdy masové rozšíření internetu umožňuje jejich uživatelům krom jiného i určitou formu vzdělávání, je taková propagace pro město, ve kterém žijeme, opravdu nutná a velmi přínosná. Potěšitelné na celé věci je jejich využitelnost a využívání. Již nesčetněkrát byl klub požádán různými organizacemi a institucemi i jednotlivci z řad historiků, studentů a badatelů o poskytnutí mnohých obrázků a fotografií v lepší kvalitě pro různé účely. Stejně tak trvá zájem o texty, články a statě vložené na webových stránkách klubu. Jsou tak využívány v různých publikacích, článcích, diplomových pracích apod. Na stránkách nechybí ani odkazy na další weby z Polné a okolí.
Klub bezplatně užívá spolkové místnosti v domě čp. 275 ve Varhán-kově ulici, které byly v roce 1999 a následujících letech za vydatné pomoci pracovníků Městského úřadu v Polné zařízeny a vybaveny.
Ve funkci předsedy Klubu se vystřídali Jiří Klusáček (1990–2001, 2005–2010), František Mach (2001–2005), MVDr. Ivan Prokop (2010–2014) a JUDr. Filip Plašil (od 2014). Jako místopředsedové spolku působili František Mach (1990–1997, od 2005 dosud), Jan Prchal (1997–2001) a Jiří Klusáček (2001–2005). Ve funkci jednatele se vystřídali Jan Prchal (1990–1997, od 2001 dosud) a František Mach (1997–2001). Funkci pokladníka zastávali Věra Müllerová (1990–2007), Leopold Brablec (2007–2010) a Věra Kruntorádová (od 2010 dosud). Tajemníkem klubu byli Jaroslava Hajnová (1990–2000), Jaromír Procházka (2000–2014) a Miluše Skočdopolová (od 2014 dosud). Jako další členové výboru v průběhu let působili Bohuslav Hladík a krátce též Vojtěch Veit. Funkce revizní komise zůstávala mnoho let neustálená, ponejvíce ji vykonávala Jaroslava Hajnová a poslední rok společně Ivan Prokop a Filip Plašil. V roce 2010 byla namísto revizní komise zřízena funkce revizora, kterou vykonávali Filip Plašil (2010–2014) a Blanka Bramborová (od 2014 dosud).
Činnost Klubu Za historickou Polnou za uplynulých dvacet pět let lze hodnotit jako velmi úspěšnou. Klub se současnými šedesáti členy vstoupil svou činností do povědomí obyvatel a význam jeho práce překračuje rámec města. Řada členů byla také za svou činnost pro klub a město oceněna. Nezbývá než si přát, aby bylo aktivních zájemců o historii Polné, sdružených v Klubu Za historickou Polnou, v budoucnu ještě více. Zejména těch věkově mladších.
U příležitosti 25. výročí založení Klubu Za historickou Polnou si připomeňme chronologicky jeho hlavní činnost:
Rok 1990. Suť z propadlého stropu synagogy a náletové byliny a dřeviny vyčistili členové Klubu 9. a 16. května a na schůzce s představiteli Města Polná prosadili dorovnání horních částí zdiva a provizorní zastřešení. Tím byl učiněn první a zásadní krok k záchraně vzácné židovské památky v Polné.
Rok 1991. Započal intenzivním sběrem písemností se vztahem k historii regionu. Agilní členové Klubu – Jan Vytlačil, Jan Prchal a později také Ludmila Vomlelová – zahájili fotodokumentaci důležitých událostí v Polné a okolí, fotografie jsou archivovány. Fotodokumentace je prováděna soustavně. 19. února 1991 byl Klub Za historickou Polnou zaregistrován do rejstříku občanských sdružení Ministerstvem vnitra České republiky.
Roku 1992 se Klub stal spoluvydavatelem titulu Polenské pohádky a pověsti. V červnu proběhly v Polné velkolepé oslavy 750 let nejstarší písemné zmínky o Polné. V rámci oslav Klub připravil samostatnou výstavu 150 let pošty v Polné a také výstavku, kterou připomněl 150. výročí příchodu spisovatelky Boženy Němcové do Polné. Byl proveden důkladný soupis nemovitých kulturních památek dle kategorií.
V roce 1993 členové Klubu postupně očistili všechny pomníky na polenském židovském hřbitově. Pro Ministerstvo kultury ČR dále Klub vypracoval návrhy a dokumentaci pro vyhlášení dalších objektů za památkově chráněné.
Rok 1994. Dne 16. února se zástupci Klubu zúčastnili jednání s Federací židovských obcí v Praze o dalším využití „rabínského domu“ a o způsobu rekonstrukce synagogy. Dva členy Klubu přijal v březnu na své chatě v Kersku spisovatel Bohumil Hrabal; jeho vzpomínky na dětství v Polné byly zachyceny na audiokazetu a uloženy do archivu Klubu. Návštěva z Polné inspirovala Bohumila Hrabala k napsání textu Já si vzpomínám jen a jen na slunečné dny (později byl text vydán jako samostatná publikce). Ve dnech 20. a 21. srpna 1994 se v Polné za pomoci Klubu uskutečnilo celostátní setkání občanských sdružení zastoupených v Nezávislé památkové unii, které nalezlo ohlas v televizi i tisku. V říjnu Klub uspořádal výstavku o své činnosti na celostátní výstavě neziskových organizací v Praze. Byly získány amatérské filmy z Polné z let 1940–1943.
Roku 1995 byla činnost Klubu rozšířena o vysazování stromků v lokalitě Kateřinov. Dne 5. dubna uspořádal Klub již druhou přednášku cestovatele Františka Slámy o výpravě do východní Afriky s výstupem na Kilimandžáro, kterou shlédlo na 400 posluchačů. Václav Fišar a Jan Prchal připravili pro Polenský zpravodaj seriál rozhovorů s pamětníky k 50. výročí ukončení II. světové války a květnových událostí v Polné. Klub navázal spolupráci s Vlastivědnou a genealogickou společností ve Velkém Meziříčí, a to formou vzájemných návštěv, přednášek a výměn dokumentů. Spolupráce trvá dodnes. Jan Prchal v Jupiter klubu ve Velkém Meziříčí přednesl od roku 2002 čtrnáct přednášek o historii Polné. Na pozvání Klubu přijelo do Polné v tomto roce několik novinářů (následně byly v celostátních denících otištěny články o měšťanském pivovaru a o využití synagogy pro židovské muzeum). Na výroční členské schůzi schválil Klub návrh Jana Prchala obnovit vydávání kulturně-historického a vlastivědného sborníku Polensko, určeného pro členy a přátele Klubu.
Roku 1996 stoupl počet členů na 45 osob. Byl vyhotoven soupis připomínek a návrhů k chystanému územnímu plánu města. Na podzim byly zahájeny práce na vyčištění prastaré obchodní cesty „Kleštěru“, jejíž část se v Polné zachovala. V průběhu roku započalo v režii Klubu vydávání sborníku Polensko v rozsahu čtyř čísel ročně. Redaktorem sborníku, který navázal na starší stejnojmenný titul vydávaný v letech 1938–1941, se stal Jan Prchal.
Na jaře roku 1997 pokračovaly práce na zpřístupnění Kleštěru. Dne 3. dubna 1997 Klub uspořádal přednášku PaedDr. Františka Slámy o výpravě na Sibiř s Ing. Miroslavem Zikmundem, zúčastnilo se jí opět okolo 400 zájemců. Ve spolupráci s Muzeem Vysočiny připravil Klub výstavu „Vznik a vývoj pohlednic“ se zaměřením na pohlednice Polné a okolí; tato výstava trvala tři měsíce a po celou dobu byla hojně navštěvována. Na videokazety byly překopírovány další amatérské filmy, tentokrát z konce 30. let. Klub společně s Římskokatolickou farností-děkanstvím Polná realizoval pro veřejnost také promítání čtyř krátkých filmů o Polné. Pohřbu spisovatele Bohumila Hrabala se zúčastnili Jiří Klusáček, Josef Kodras a Jan Prchal.
V roce 1998 Klub nechal zhotovit skleněné tabule pro výstavní činnost (v hodnotě cca 6 000 Kč), které jsou využívány muzeem, ale i dalšími polenskými organizacemi. Řada členů Klubu věnovala finanční prostředky na pořízení nových polenských zvonů (celkem 14 000, - Kč). Klub navázal spolupráci s nově vzniklým Klubem čtenářů Bohumila Hrabala v Nymburku. Na návrh jednatele Františka Macha byly v přízemí budovy pošty nainstalovány tři výstavní panely – zajímavosti z historie, informace pro turisty, fotodokumentace apod. Ministerstvo kultury ČR prohlásilo z podnětu předsedy Klubu Jiřího Klusáčka Kleštěr za kulturní památku; dočišťovací práce na středověké stezce probíhaly ještě tento rok. Městská rada v Polné schválila návrh starosty Jindřicha Skočdopole, aby Klub bezplatně užíval místnost v domě č. 275 ve Varhánkově ulici.
V roce 1999 byla za vydatné pomoci pracovníků Městského úřadu v Polné zařízena a vybavena klubovna. Do ní přemístěný archiv byl postupně tříděn a katalogizován. V průběhu roku využilo klubový archivní fond 38 badatelů. Doklady Klubu slouží pro publikační a výstavní činnost a jsou také využívány studenty a řadou zájemců o historii. Knihovna čítala v tom roce na 150 svazků, z nichž většinu věnoval Jan Prchal, a je průběžně doplňována nejnovější literaturou se vztahem k regionu. V březnu připravil Klub výstavu k 100. výročí Hilsneriády a jen za první týden ji shlédlo na 800 návštěvníků. Výstava dala impuls a inspiraci pro vznik expozice Případ Leopolda Hilsnera, která byla otevřena Židovským muzeem v Praze v červenci ve Španělské synagoze. Zde ji navštívilo na 30 tisíc návštěvníků. Expozice byla poté přemístěna do synagogy v Polné. Druhou výstavu „Polná na dobových fotografiích“ uspořádal Klub za vydatné pomoci Muzea Vysočiny. Výstava trvala od července do konce roku 1999. Klub vyslal své zástupce na konferenci „Hilsnerova aféra a česká společnost 1899-1999“, která se konala v listopadu v Praze. Zástupci Klubu zde navrhli zaslat žádost rakouské vládě o revizi Hilsnerova procesu s cílem dosažení rehabilitace Leopolda Hilsnera. Konference jejich návrh jednomyslně přijala. Z ekonomických důvodů převzalo vydávání sborníku Polensko nakladatelství Linda – Jan Prchal Polná. Klub měl koncem roku 89 členů.
V lednu roku 2000 se konala jubilejní 10. výroční konference Klubu. Jan Prchal a František Mach připravili v březnu společně s PhDr. Bohumilem Černým přednášku o Leopoldu Hilsnerovi v krajské knihovně v Hradci Králové. Navštívilo ji 70 zájemců. Přednášku natáčel Český rozhlas, byla vysílána v bloku trvajícím přes dvě hodiny a věnovaném právě Hilsneriádě. V období od 7. do 9. května pobývali František Mach a Jan Prchal spolu s Bohumilem Černým ve Vídni. Zde proběhla podobná přednáška o Hilsneriádě v Klubu Čechů a Slováků žijících ve Vídni. Přednáška se konala pod záštitou české ambasády. Někteří členové Klubu se podíleli na vydání čtyř různých publikací na téma Hilsneriády. V červnu vysílalo rádio Svobodná Evropa rozhovor s Janem Prchalem o Hilsneriádě, aktuálním stavu rehabilitace L. Hilsnera a o publikacích vydaných u příležitosti 100. výročí události. Dne 5. září byla za účasti řady významných hostů slavnostně otevřena zrekonstruovaná synagoga. Několik let trvající úsilí Klubu o záchranu, opravu a využití synagogy pro Židovské muzeum tak bylo zhodnoceno. Klub toho roku vydal tiskem reprinty dvou historických map a jednu pohlednici, někteří členové Klubu se podíleli i na vydání čtyř rozsáhlejších publikací v nakladatelství jednatele Klubu Jana Prchala. Kromě několika přednášek na téma Hilsneriáda uspořádal Klub i přednášku PhDr. Oldřicha Málka z Přibyslavi na téma zaniklé vsi Jeneč.
2001. Velmi významným bylo prohlášení pivovaru za státem chráněnou památku z iniciativy Jiřího Klusáčka; po několikaletém úsilí Klubu vydalo prohlášení ministerstvo kultury v listopadu 2001. Architekt Pavel Šimeček vypracoval pro Klub studii stavebního vývoje polenského hradu na přelomu 16. a 17. století. Byla dokončena Bibliografie Polenska autora Jana Prchala – soupis článků a publikací. Klub provedl letecké snímkování Polné a podílel se na výstavě Běh času chrámu Nanebevzetí Panny Marie a na následně vydané brožuře.
2002. Členka Sonja Sázavská obdržela v Přelouči prestižní cenu Arbo-Media Františka Filipovského za celoživotní práci v dabingu. Jan Prchal byl zařazen do soupisu autorů historických prací v Památníku Národního písemnictví v Praze. Jan Krátký sepsal v tomto roce pokračování své knihy Můj klukovský život na Zámku v Polné. Jan Prchal byl spoluatorem scénáře pro pořad ČT 1 „Po Česku – díl Polná“, ve kterém byl současně průvodcem redaktora Václava Žmolíka.
2003. Klub vydal čtyři nové pohlednice Polné. Spolu se členy Klubu českých turistů v Polné a dalšími dobrovolníky se zapojil do akce na obnovu Pojmannovy stezky. Společně se uskutečnilo sedm pracovních vycházek. Upraveno bylo cca 500 m lesních cest, zhotoveny základy na altán zvaný „Doubravník“, sestup k rybníku Kukle, prořezávky… Na zastřešení altánku na Pojmannově stezce u hráze Kukle Klub věnoval 7000,- Kč. Členové Klubu spolupracovali při vzniku návrhu praporu města Polné; prostřednictvím kulturní komise Rady města konzultovali členové Klubu s heraldikem jeho grafickou podobu. Členové Klubu následně pomáhali organizačně zajišťovat průběh slavnosti ke svěcení praporu. Místopředseda Klubu Jiří Klusáček spolupracoval s předním českým historikem Karlem Kučou, autorem rozsáhlé několikadílné monografie Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; výsledkem je podrobná pre-zentace Polné v pátém díle.
2004. V měsících březnu a dubnu dokončili někteří členové za vydatné podpory města a společně se členy Klubu českých turistů v Polné, rodinou Bednářovou a dalšími dobrovolníky obnovu Pojmannovy stezky. Byla dokončena úprava a rozšíření lesních cest v délce 700 m, provedeny prořezávky a turistické značení. Za ztížených podmínek byla dokončena stavba a zastřešení „Doubravníku“ v místě, kde tento původně od roku 1913 stával. Na jeho zhotovení Klub věnoval 2000,- Kč. Pokrytí plechem provedl člen Klubu Radek Brukner. Za přítomnosti zástupců města, novinářů, hostů a 150 účastníků z Polné byla Pojmannova stezka v prostoru u bývalého Borského mlýna 8. května slavnostně otevřena. Trasa dlouhá 4,5 km byla vyznačena žlutým pásovým značením a zanesena do turistických map; při stezce bylo zabudováno šest laviček a tři zastřešené altány. Ve dnech 9. až 16. září 2004 probíhala v přízemí radnice výstava Polná v digitální fotografii, pořádaná Kulturní komisí Rady města Polná a Klubem Za historickou Polnou; expozici se 190 fotografiemi Michala Neubauera, Ludmily Vomlelové, Jiřího Rathouského st. a Jana Prchala st. navštívilo cca 1500 zájemců. Klub se zásadně podílel na vzniku scénáře 21. dílu TV seriálu Jaromíra Štětiny a Františka Slámy Putování za českými čerty; jednatel Klubu Jan Prchal se účastnil natáčení jako průvodce.
2005. V květnu Klub zorganizoval stavbu nového mostku přes Ochozský potok k židovskému hřbitovu. Jan Prchal a Jaromír Procházka připravili pro ZŠ v Dobroníně tematickou přednášku Z historie Polné, které se zúčastnilo 120 dětí, druhou přednášku Z historie country hudby s polenskou country skupinou Vrak připravil Jan Prchal pro Místní knihovnu v Dobroníně, v pořadí třetí přednášku s besedou Zločiny komunismu na Vysočině za účasti vězně z 50. let Františka Dočekala z Polné připravil Jan Prchal opět pro ZŠ v Dobroníně.
2006. Miloslav Matuška zdokumentoval videokamerou většinu nejdůležitějších kulturních a společenských akcí v Polné. Videozáznamy, které pořizoval i v následujících letech, odevzdává nezištně do archivu Klubu. V zimních měsících jsou záznamy dle časových možností členům promítány v klubovně. Na jaře vydalo Město Polná knihu Jana Prchala Polná ve 20. století, na jejímž vzniku se Klub redakčně podílel. Většina dobových fotografií v publikaci byla použita z archivu Klubu. Jiří Klusáček, Aleš Klusáček a Ludmila Vomlelová prezentovali Polnou v pořadu ČT 1 Toulavá kamera; Jan Prchal prezentoval město dvakrát v rádiu Region (v říjnu to byl pořad Historie polenského hradu spolu s Martou Vomelovou a v listopadu relace Židovské město v Polné s Marií Fišerovou). Se členy Klubu českých turistů v měsíci květnu postavili členové mostek přes Zhořský potok v Březině z materiálu dodaného městem. S paní učitelkou Jarošovou a několika žáky základní školy (Klub Pampeliška) na Pojmannovu stezku zabudovali a umístili informační panely, čímž se tato turistická stezka stala naučnou. Všichni členové Klubu s radostí a uspokojením přivítali v tomto roce zprávu o osamostatnění polenského muzea, o což se v minulosti Klub několikrát neúspěšně pokusil.
2007. Jiří Klusáček spolupracoval s redaktory rádia Region Vysočina (12. března) a stanice Praha (23. října) při vysílání o našem městě. Dne 23. října provedl besedu o historii Polné v Domově důchodců ve Ždírci a v průběhu roku provedl po památkách Polné několik početných skupin turistů, mimo jiné zájezd Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Filip Plašil je autorem hodnotné publikace Z historie děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné, vydané na jaře v nakladatelství Linda. Tato studie získala posléze první cenu v soutěži ministerstva školství o nejlepší studii z řad studentů středních škol v rámci ČR. Členové Klubu poskytovali redakční pomoc také při vydání několika dalších publikací o historii Polné a blízkého okolí. Jan Prchal prezentoval město třikrát v radiu Region a Vysočina, uskutečnil tři přednášky, z toho jednu 30. dubna na celostátním setkání historiků na zámku v Třebíči. Po Polné prováděl též vzácnou návštěvu z židovské obce na Havajských ostrovech Kona Beth Shalom, kde je umístěna a využívána tóra z polenské židovské synagogy. V muzeu poskytovali členové Klubu pomoc při uspořádávání depozitáře a sbírkových fondů Městského muzea Polná. Zde je na místě vyzdvihnout zejména činnost Františka Macha. Dosud je Městem Polná využívána k propagaci turistiky obzvlášť povedená série propagačních materiálů, vytvořených toho roku spoluprací Jana Prchala a Fotoklubu Polná.
2008. Na podzim byl členy přijat návrh Františka Macha – zřídit nové, přehledné a objemově pestré webové stránky s jednoduchým redakčním systémem. Klub následně zadal zhotovení stránek odborné firmě a dne 11. února 2009 byly nové webové stránky Klubu na internetu zpřístupněny veřejnosti. Jiří Klusáček 29. února hovořil o záchraně měšťanského pivovaru v rozhlasové stanici Praha. 22. čer-vence se Jan Prchal a Filip Plašil podíleli na natáčení rozhlasového pořadu o spisovateli Bohumilu Hrabalovi s názvem Zastavte stoličku, který byl vysílán 28. října 2008 v Českém rozhlase Vltava a trval 70 minut; následně v říjnu oba spolupracovali při tvorbě dokumentu o Leopoldu Hisnerovi pro rakouskou televizi ORF Wien v pořadu Orientierung. V září se pak Jan Prchal podílel na natáčení rozhlasového pořadu o spisovateli Zdeňku Matěji Kudějovi. Ivan Prokop zajistil pro Městské muzeum v Polné výstavu Ptáci ve fotografii.
2009. Ivan Prokop se koncem roku 2009 zúčastnil příprav a zajištění účasti Města Polná na turistickém veletrhu Regiontour 2010 v Brně, stejně jako v následujících letech. Pokračovala velmi dobrá spolupráce s městským muzeem, Klub zajistil prezentaci historie města i na výstavě Vražedná realita – zločin a trest v českém výtvarném umění 1800−1914 v Plzni a na webových stránkách centrálního sdružení propagujícího geocaching. Ve dnech 29. a 30. srpna 2009 navštívil Polnou se skupinou asi 20 studentů vídeňské univerzity historik Institutu pro židovské dějiny Rakouska a Všeobecného odškodňovacího fondu Wolfgang Gasser, který se dlouhodobě odborně zabýval osobou polenského rodáka Benjamina Kewalla, literáta a účastníka vídeňské revoluce v roce 1848. František Mach a Filip Plašil se podíleli na přípravě nových propagačních tiskovin Města Polná.
2010. Byly schváleny nové spolkové stanovy. Z podnětu Ivana Prokopa byl pořízen soupis starých litinových pump na veřejných studních v rámci jejich záchrany jako historických památek. V průběhu následujícího roku byla zajišťována jejich renovace. Vedle přednáškové činnosti Jana Prchala v Jupiter Klubu ve Velkém Meziříčí Klub toho roku připravil sedm přednášek pro Univerzitu volného času, pořádanou v měsících říjnu, listopadu a prosinci Husovou knihovnou v Polné. Mnozí členové úzce spolupracovali s Městským muzeem v Polné a také s dalšími institucemi… Jan Prchal vydal rozsáhlou reprezentativní publikaci Polná, na jejíž přípravě se redakčně podíleli i další členové Klubu. Po ukončení činnosti papírnictví, knihkupectví a nakladatelství Linda – Jan Prchal Polná převzal Klub toho roku po letech opět vydávání sborníku Polensko ve vlastní režii; pro ten účel zakoupil novou výkonnou tiskárnu a kopírku.
2011. V měsících říjnu, listopadu a prosinci připravil Klub ve spolu-práci s Husovou knihovnou šest přednášek z historie města a jednu cestopisnou. Konaly se v klubovně ve Varhánkově ústavu vždy po 14 dnech dvakrát po sobě. V rámci generální rekonstrukce a zpřístupnění národní kulturní památky spolupracovali Jan Prchal a Filip Plašil při tvorbě informačních panelů v chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Filip Plašil se jako spoluautor podílel též na přípravě publikace – uměleckohistorickém průvodci děkanským chrámem Architektonická perla Dietrichsteinů.
2012. Během polenské pouti natáčel jeden ze štábů České televize půlhodinový pořad o polenské mrkvancové pouti, zařazený do pořadu Folklorika. V pořadu vystoupilo se svými komentáři hned několik členů Klubu. Jan Prchal navázal spolupráci s internetovou Uměleckou galerií webových stránek kraje Vysočina, kam připravil prezentaci grafiky Františka Vacka, fotografií Aloise Kunce a olejomaleb Josefa Rychlého. Filip Plašil sepsal a vydal publikaci Kapitoly z historie Záborné, pojednávající o historii záborenského sboru dobrovolných hasičů, družstevním lihovaru a kampeličce, Jan Prchal vydal tiskem historii obce Brzkov v datech. Filip Plašil, Jiří Klusáček a Aleš Klusáček připravili dvoudenní komentované prohlídky kostelů sv. Kateřiny a sv. Barbory v rámci Dnů evropského kulturního dědictví; Jan Prchal po několik let pravidelně zajišťuje průvodní slovo o polenské historii při kostýmním pochodu Po stopách krále Jiřího z Poděbrad, pro Vlastivědnou a genealogickou společnost Velkém Meziříčí připravil další dvě přednášky. Jako každoročně, provedli členové Klubu udržovací pochůzku po Pojmannově turistické stezce. V rámci zakončení hlavní etapy generální rekonstrukce děkanského chrámu prosadil Klub osazení atributů u restaurovaných soch sv. Petra a Pavla.
2013. Ve spolupráci s městem byl několika členy Klubu připraven do tisku stolní kalendář na rok 2014 pod názvem Polná dříve a dnes, se starými fotografiemi Polné. Členové Klubu Jan Prchal, Filip Plašil a Milan Šup připravili do tisku reprezentativní sborník k 150. výročí velkého požáru města pod názvem Naše krásné zvony hoří posud… Na návrh členů Klubu byly pod vedením předsedy Ivana Prokopa za přispění členů Jana Prchala a Filipa Plašila připraveny dvě informační tabule na polenské hřbitovy u sv. Barbory a sv. Kateřiny. Tabule obsahují plánek hřbitova s vyznačením významných hrobů a příslušnými informacemi. Pro Univerzitu volného času ve spolupráci s Husovou knihovnou bylo v posledním čtvrtletí uspořádáno několik přednášek, z nichž některé byly konány ve spolkové místnosti Klubu Za historickou Polnou s pomocí nového projektoru. Technickou výpomoc poskytnul František Mach. Několik členů Klubu poskytovalo konzultace i historické materiály skupině scénáristů, pracujících na podkladech k připravovanému filmu s tématem Hilsnerovy aféry. Ve sbírce Rakouské národní knihovny byla objevena barevná veduta města, u které bylo dojednáno právo jejího reprodukování tiskem. Ivan Prokop a Filip Plašil provedli zmapování výskytu ohrožené kapradiny sleziník hadcový v lokalitě Panského lesa, Filip Plašil pak v měsíci červnu pro Myslivecké sdružení Polná-Březina připravil krátkou přednášku o lesních celcích na Polensku a jejich využití v historii.
2014. Na jaře byla realizována pamětní deska spisovatele Bohumila Hrabala na budově bývalého měšťanského pivovaru s následným slavnostním odhalením; při té příležitosti byla vydána publikace Bohumil Hrabal a Polná autora Milana Šupa. Jednatel Klubu Jan Prchal poskytnul významné množství historického materiálu Židovskému muzeu v Praze pro účely připravované expozice v rekonstruovaném rabínském domě. Několik členů Klubu už poněkolikáté vypomáhalo s realizací prohlídek historických sklepů v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. Klub realizoval umístění informačních tabulí na hřbitovy sv. Kateřiny a sv. Barbory. Jan Prchal připravil sérii hojně navštěvovaných prezentací historických fotografií z Polné s průvodním slovem. Autorský kolektiv pod vedením Jana Prchala zpracoval u příležitosti 100. výročí založení Husovy knihovny obsáhlý sborník příspěvků; Miluše Skočdopolová následně přednesla svůj příspěvek veřejnosti. Skupina členů Klubu připravila pro město fotografie pro další stolní kalendář.
2015. Klub započal první publikací z pera Bohuslava Fišera Polensko po stránce etnografické plánovanou edici nevydaných rukopisů pod názvem Obrázky z polenské historie. Byly též zahájeny kroky k zapamátnění souboru významných náhrobků na polenských hřbitovech a k obnově pamětních tabulí, upomínajících na významné polenské osobnosti. Skupina fotografů z řad členů Klubu opět připravila podklady pro další stolní kalendář Města Polná. Jan Prchal vydal knihu Sto a jedna pověst z Polné a okolí s ilustracemi polenské výtvarnice Marcely Makovské a podílel se též na objevu dosud neznámého křížového kamene u rybníka Míhal poblíž Hrbova. Jan Prchal a Filip Plašil několikrát spolupracovali s Českým rozhlasem Region při natáčení cyklu krátkých představení zajímavých míst Vysočiny. Klub po několika letech uspořádal společně se Spolkem polenského muzea v Polné celodenní zájezd za památkami Prahy pro širokou veřejnost.
Použitá literatura: Polensko, roč. 2016, č. 1, s. 11-23
Autor: Jan Prchal