Články
Počátky telegrafní stanice v Polné r. 1872 (Bohuslav Hladík)
V létě roku 1871 byla zahájena stavba telegrafní linky z Brna do Žďáru nad Sázavou, Polné a Jihlavy. Dne 5. října 1871 navrhl polenský poštmistr Jan F. Putterlík státnímu telegrafnímu inspektorátu v Praze, aby telegrafní stanice, která má být v Polné zřízena, byla umístěna v poštovní kanceláři na hlavním náměstí (dnes Husovo nám, čp. 31). Poštmistr hodlal přijmout vhodného zaměstnance, který by mohl po zaučení a vykonané zkoušce telegrafní službu vykonávat. Protože polenská pošta, i když město leží ve východních Čechách, byla napojena poštovní trasou na poštu jihlavskou a také telegrafní stanice měla být podřízena Jihlavě, postoupila Praha dopis inspektorátu v Brně, který 17. října 1871 Putterlíkovi sdělil, že o telegrafní službě v Polné se právě jedná a výsledek mu bude oznámen. Mezitím se poštmistr Jan Putterlík 16. listopadu 1871 vzdal pro stáří své funkce ve prospěch syna Adolfa – dosavadního poštovního expeditora. Dne 5. ledna 1872 uvědomil telegrafní inspektorát v Brně Adolfa Putterlíka, že na zřízení telegrafní stanice kombinované s poštou je naděje. Proto žádal polenského poštmistra o urychlené sdělení, zda je ochoten převzít telegrafní službu za podmínek, uvedených ve čtyřech bodech přiloženého dotazníku.V dalším dopise vyrozuměl brněnský telegrafní inspektorát 4. dubna 1872 polenský poštovní úřad, že podle zprávy státního telegrafního ředitelství ve Vídni ze dne 30. března 1872 povolilo ministerstvo obchodu výnosem č. 5289 ze dne 2. března 1872 zřízení poštovní kombinované telegrafní stanice v Polné a převedení telegrafní služby na poštmistra Adolfa Putterlíka s roční erární odměnou 120 zlatých vídeňské měny a poplatkem za doručení každého do místa došlého telegramu ve výši 5 krejcarů. Pan poštmistr je žádán, aby oba exempláře smlouvy opatřil kolkem po 2 zlatých 50 krejcarů, podepsal v přítomnosti dvou svědků a jim vrátil. Má vyzvat místního truhláře k podání nejnižší oferty na zhotovení stolu potřebného k instalaci aparátů a poslat ji do Brna. Otevření stanice má být zajištěno co nejdříve. Konečně má být sděleno, u které stanice se počítá s výukou. Aparáty a ostatní předměty telegrafní stanice budou dodány co nejdříve z Vídně, nutno je uložit na bezpečném místě a jejich příjem potvrdit.
Dne 19. července 1872 uvědomuje ředitelství nad telegramy pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně dopisem č. 839 Adolfa Putterlíka, že všechny přípravy k otevření tamní telegrafní stanice skončily. Protože je na tom interesováno i místodržitelství, má být termín přibližného otevření oznámen. Dne 30. července 1872 sděluje do Polné ředitelství nad telegramy v Brně, že ministerstvo obchodu výnosem č. 19315/905 z 26. července 1872 nařídilo, aby tamní telegrafní stanice byla otevřena nejpozději k 1. srpnu t.r. a pokusně vyzkoušena v poštovním lokále. Pokud by se tak nestalo, mají být telegrafní aparáty vráceny. V dalším dopise z 5. srpna 1872 upozorňuje brněnské telegrafní ředitelství Adolfa Putterlíka, že za několik dní přijede do Polné dozorce telegrafního vedení k vyzkoušení telegrafní služby. Současně byl Putterlík požádán, aby přijal vhodného expeditora, protože dozorce se nemůže v Polné dlouho zdržovat. Za tři dny již ohlásila jihlavská telegrafní stanice, že do Polné přijede dozorce telegrafního vedení Adolf Willemitzer ze Šternberka, působící nyní v Kroměříži, jakmile předá tamní stanici staničnímu dozorci Janu Kalábovi. Telegrafní stanici vyzkouší společně s poštmistrem v místnosti pošty. Sjednané platy budou zasílány až po zavedení telegrafní služby. Příjezd Willemitzera do Polné má být ihned oznámen do Brna.
Dne 21. září 1872 sdělil Adolf Putterlík telegrafní sběrné stanici v Jihlavě, že poštovní expeditor Drexler, kterého přijal k zaučení v poštovní a telegrafní službě, narukuje na vojnu. Protože se poštmistr pro značný rozsah svého obchodu sám nemůže telegrafní službě plně věnovat, nezbylo mu nic jiného, než pověřit obsluhou telegrafu svého poštovního praktikanta Aloise Seidla, který dostal výnosem poštovního ředitelství v Praze č. 24798 z 16. září 1872 povolení k výuce poštovní služby. Ačkoliv jmenovaný má v odesílání i přijímání depeší značnou praxi, přece potřebuje podle vyjádření zde přítomného telegrafního dozorce A. Willemitzera ještě nejméně čtyři týdny k úplnému zvládnutí této funkce. Proto žádal Putterlík, aby byl Willemitzer v Polné tuto dobu ponechán. Pokud by to nebylo možné, prosí, aby byla Seidlovi umožněna nějaký čas praxe u telegrafní stanice v Jihlavě.
Tento dopis se křižoval s telegramem brněnského ředitelství, odeslaným z Brna do Jihlavy. Putterlík v něm byl upozorněn, aby byl telegrafní provoz co nejdříve zahájen, protože dozorce Willemitzer je potřebí na dalším místě. Na Putterlíkův dopis z 21. září 1872 odpovědělo brněnské telegrafní ředitelství 24. září, že Seidl může nastoupit k výuce u jihlavské stanice. Věci ať se co nejvíce urychlí, aby Willemitzer byl v Polné co nejdříve postradatelný. Na základě paragrafu 8 služební smlouvy určilo potom Brno 23. října 1872 Adolfu Puterlíkovi roční plat 120 zlatých v měsíčních splátkách počínaje 21. říjnem 1872. Tento den je tedy možno považovat za skutečný termín zahájení provozu vynálezu Alexandra Baina – telegrafu – v Polné.
Poštovní expeditor Alois Seidl měl z každého odeslaného i přijatého telegramu nárok na tantiemu – 0,5 krejcaru. Z jeho vyúčtování tantiemy za listopad 1872 se dovídáme o rozsahu provozu polenské telegrafní stanice v počátcích její činnosti. Celkem jí prošlo v tomto měsíci 105 telegramů. Z toho přišlo 51 z Jihlavy, 10 z Brna a 1 ze Žďáru nad Sázavou; odesláno bylo 34 do Jihlavy, 7 do Brna a 2 do Žďáru. Tantiém 52,5 krejcarů vyinkasoval Seidl u pokladny sběrné telegrafní stanice v Jihlavě 30. listopadu 1872. Tolik k počátkům polenského telegrafu, čerpaným z korespondence pošty, uložené v Městském muzea Polná.
Publikováno: Informace skupiny poštovní historie při KV SČSF, Pardubice, 1981, s. 8-10. (také Polensko, č. 1/2007, s. 22-24.)
Autor: Bohuslav Hladík