Sborník Polensko, obnovený Klubem Za historickou Polnou v roce 1996
Koncem roku 1995 přišel jednatel klubu Jan Prchal s myšlenkou obnovit vydávání kulturně-historického a vlastivědného sborníku POLENSKO, který vycházel v letech 1938 až 1941 zásluhou Spolku polenského muzea. Bylo rozhodnuto vydávat periodikum jako čtvrtletník, čtyřikrát do roka ve stejném počtu stran a podobném obsahu jako před lety původní sborník. Václav Fišar se nabídl přepisovat příspěvky na počítači a dát jim grafickou úpravu, František Mach zhotovil strojek na sešívání sponami, Jan Prchal pořídil řezačku na papír. Několik členů se nabídlo připravit do prvních čísel články a studie s dohodnutou tematikou. V březnu 1996 bylo vydáno první číslo o rozsahu 24 stran. Redakční rada sestavená ze členů klubu (Sonja Sázavská, Jaroslava Hajnová, František Mach, Václav Fišar, Věra Müllerová, Jiří Klusáček, Bohuslav Hladík) rozhodla vydávat sborník v nákladu 300 kusů – pro členy a příznivce klubu a zájemce o polenskou historii. Zodpovědným redaktorem se stal Jan Prchal. Již v průběhu roku 1996 se ukázalo, že náklad 300 kusů nepokryje zájem, proto byl zvýšen na 400 kusů. Obálka (titulní strana) byla graficky zhotovena dle původního ztvárnění z roku 1938. Číslem ročníku – V. – jsme navázali na „Polensko“, redigované regionálním historikem MUDr. Karlem Tureckým, jehož vydávání bylo úředně zastaveno v roce 1941. Přestože nám někteří „čtenáři“ předpovídali brzký zánik, podařilo se nám V. ročník naplnit, a to dokonce tak, že 4. číslo mělo 36 stran. Cena za jeden výtisk byla stanovena na 10,- Kč, členové klubu platící členské příspěvky dostávali (a dostávají) po výtisku zdarma. Při ekonomické uzávěrce za rok 1996 bylo zřejmé, že vydávání sborníku je ztrátové, neboť náklady na jedno číslo dosáhly zhruba 12 korun. Rozdíl byl dotován knihkupectvím Linda, majitele Jana Prchala. Když pak během dalších dvou let byly zvýšeny vstupní náklady (cena papíru, toneru do kopírky atp.), bylo v roce 1999 rozhodnuto zvýšit cenu výtisku na 15,- Kč. Poslední cenové navýšení se ustálilo v roce 2003 na částce 20,- Kč. V roce 1999 se z ekonomických důvodů změnil vydavatel; stalo se jím nakladatelství Linda. Složení redakční rady se v průběhu let měnilo dle potřeby. Náklad byl v roce 2000 snížen na původních 300 kusů (v případě potřeby je dle založených předloh zhotoven dotisk). V roce 2006 bylo zvažováno vydávání sborníku po deseti letech ukončit. Na přímluvu četných členů klubu a odběratelů sborníku byl však tento záměr prozatím odložen. V roce 2006 byl namísto čtyř čísel vydán pouze jeden sborník o rozsahu 40 stran. Byla doplněna redakční rada a od roku 2007 vychází Polensko opět jako čtvrtletník.
Když se s nadcházejícím rokem 2009 ohlédneme zpět, zjistíme následující fakta. V letech 1996 až 2008 bylo vydáno 49 jednotlivých čísel POLENSKA o celkovém počtu 1260 stran. Za tu dobu bylo čtenářům nabídnuto 348 článků, seriálů a studií. Hodnotit úroveň jednotlivých příspěvků nebudeme; naší snahou vždy bylo zařazovat příspěvky původní, s určitým posunem pro polenskou historii, vzpomínky pamětníků, aktuální informace, bibliografie, recenze atp., z větší části z pera vlastivědných badatelů. Redakční rada nikdy neodmítla příspěvky řadových členů klubu. V období vydávání obnoveného sborníku s námi trvale spolupracovalo a spolupracuje řada autorů-přispěvatelů. Nejaktivnějšími, s největším počtem článků, dosud byli: Ing. Milan Šup (57 článků), Jan Prchal (46), Jaroslava Hajnová (21), Dr. Jiří Vacek (20), Jindřich Coufal (16), Walter Kuba (16), Bohuslav Hladík (12), Dušan Cendelín (9), František Mach (8), Václav Fišar (7), Filip Plašil (7), Jan Krátký (7), Václav Skála (6), Dr. Ivan Prokop (5)… Přehledně zpracovaným příspěvkem byla práce Stanislava Sobotky Zrušení roboty na Polensku, vydávaná na pokračování, stejně tak i seriál o polenských zvonech z pera děkana Zdeňka Krčka. Čtenáře zaujaly genealogické studie Jiřího Klusáčka z Prahy. Uveřejnili jsme např. čtyři dosud nepublikované studie regionálního historika Břetislava Rérycha (1872-1936), zásluhou historika Miroslava Urbánka dvě studie MUDr. Karla Tureckého (1889-1948). Zařadili jsme i několik jiných příspěvků na pokračování, jako Šupovu práci o polenských ševcích, historii TJ Sokol Polná od Sonji Sázavské a Jana Prchala, životopis obrozeneckého činovníka 19. století Antonína Pittnera od Miluše Skočdopolové ad. K 100. výročí Hilsnerovy aféry jsme otiskli několik příspěvků, mj. také z pera známých autorů – dr. Bohumila Černého, Jířího Kovtuna, Václava Štěpána…
Tisk. Ročníky V. až VII. byly tištěny v jihlavské tiskárně Etis, od roku 1999 rozmnožujeme stránky dle předloh na kopírce v nakladatelství Linda Polná, kde se po složení jednotlivá čísla sešijí a oříznou. Od roku 1999 mají jednotlivé ročníky díky Františku Machovi a Ludmile Vomlelové odlišnou grafickou tvář obálky. Během osmi let se měnilo složení redakční rady, v současné době v redakci působí: Jan Prchal, Jindřich Coufal, Jiří Jakeš, František Mach, Filip Plašil, Jaromír Procházka, dr. Ivan Prokop, Václav Skála, Stanislav Sobotka a ing. Milan Šup... Pro doplnění některých článků jsou využívány jako obrazové přílohy fotografie převážně z archivu klubu. Úzce spolupracujeme s pracovníky Městského muzea v Polné.
Připomínky, rady a názory našich čtenářů uvítáme, stejně tak i příspěvky k otištění, které můžete posílat rovněž prostřednictvím internetu na e-mail:
honzaprchal@seznam.cz nebo na e-mail:
filip.plasil@seznam.cz. Upozorňujeme, že za obsah textu odpovídá autor, nikoliv redakce a vydavatel. Redakční rada si ve výjimečných případech vyhrazuje právo příspěvky redakčně upravovat po dohodě s autorem.
v Polné 26. ledna 2009, za redakci Jan Prchal